Věřili jsme, že nabídkou pronájmu nemovitostí Praha nezklame, přesto jsme se pořád nechtěli smířit s tím, že vlastní bydlení mít nebudeme – nakonec se stal zázrak

Po dlouhém hledání vlastního bytu v Praze jsme se začali smiřovat se skutečností, že je prozatím mimo naše finanční možnosti. Přešli jsme proto k hledání nájemního bydlení a doufali, že nabídkami pronájmu nemovitostí Praha snad nezklame. Museli jsme si opravdu přiznat, že sice máme peníze, ale ne zas tak moc, abychom si vlastní bydlení v Praze mohli v tuto chvíli dovolit, a byty v lokalitách za Prahou nás, řečeno slovy mé přítelkyně, moc (spíš vůbec) neoslovily.

Pronájem nemovitosti z počátku vůbec v plánu nebyl

Přítelkyni se do pronájmu, byť většího bytu, nechtělo. Mně ostatně také ne. Byli bychom de facto ve stejné situaci jako v případě původního bydlení, které jsme měli za krátkou dobu opustit. Opět v nejistotě, bez možnosti pracovat „na vlastním“ a cokoliv tak rekonstruovat a zvelebovat. Jen blázen by investoval do bytu, který není jeho. Chtěli jsme změnu stůj, co stůj. Vzhledem k situaci na trhu s nemovitostmi jsme ale opravdu nemohli sehnat nic, co by vyhovovalo naším možnostem a zároveň i očekávání. Nezbylo nám tedy, než s investicí našich peněz počkat a hledat si další pronájem. Protože tomu původnímu pomalu ale jistě končila smlouva. Byli jsme v situaci, ve které jsme se ani za mák nechtěli ocitnout, ale jiné řešení v ten moment bohužel neexistovalo.

Ze všeho nejprve jsme svolali rodinnou radu

Rozhodli jsme se, že v polovině týdne svoláme rodinnou radu. Neustále nám totiž chodily zprávy s dotazy, kdy už se konečně budeme stěhovat do vlastního. Rozhodli jsme se tomu učinit přítrž a všechny jsme pozvali na rodinné posezení. Situací na trhu s nemovitostmi byli stejně překvapení jako my. Většinu mrzelo, že ani naše další stěhování nebude definitivní. Tchýně je osoba, co na srdci, to na jazyku, takže jak jsme čekali, protestovala ze všech nejrazantněji. Přítelkyně se, po vzoru naší domácí hry, snažila argumentovat tím, že v Praze vyjde pronájem bytu na stejnou částku jako platba potenciální hypotéky. Co na tom, že my jsme si žádnou brát neplánovali, jako snaha o argument a jakousi útěchu dobrý. Ale neúspěšný. Tchýně celkem hezky shrnula všechny naše názory, díky kterým jsme do pronájmu původně jít nechtěli. Čeká nás nejistota, domlouvání s majitelem bytu a pak taky ještě jedno stěhování. Minimálně. „To se fakt jako chcete teď harcovat tam a pak zase jinam?“ Samozřejmě, že jsme nechtěli, jiné východisko jsme ale neviděli. Tchýně se však nechtěla tak snadno vzdát. Coby bývalá obchodní zástupkyně nejmenované firmy poznala za svou kariéru hodně lidí. A jak podotkla, někteří z nich by nám možná mohli pomoci. Vůbec jsem nechápal, jak by nám zrovna oni mohli pomoci, protože cenu nemovitostí v Praze asi jen tak nikdo nesníží, ale nechal jsem ji při tom. Třeba se zrovna stane zázrak, říkal jsem si.

S pronájmem jsme se díky velkému štěstí a souhře náhod smířit nemuseli

Uplynul další týden. Smíření s tím, že nás opět čeká pronájem, jsme se alespoň snažili vyvarovat toho, že bychom někomu skočili na lep a na celý proces jsme se patřičně připravili. Zrovna jsme seděli u počítače a probírali se aktuálními inzeráty pronájmu, když zazvonil telefon. Na druhém konci byla tchýně a její nadšení se nedalo přeslechnout. Neuvěřitelné se stalo skutečným. Její kamarádka vlastní námi požadovaný byt v Praze, ale v klidné lokalitě, blízko Vyšehradu. Obyčejně bychom za ten byt dali asi majlant, ale onu kamarádku bohužel postihla tíživá rodinná situace. Potřebuje urychleně peníze a poté se hned stěhuje za rodinou do zahraničí. Nechce a ani nemůže čekat. Proto byt nabízí (patrně i ze známosti) za cenu, kterou jsme schopni zaplatit. Slovo dalo slovo, a tak jsme si hned na druhý den domluvili prohlídku bytu. Přiznám, že nebylo o čem diskutovat. Byt byl krásný a dokonce po částečné rekonstrukci. Líbil se i přítelkyni, která byla hlavně ráda, že nás nakonec nečeká jen další provizorium. Plácli jsme si a teď si tu spokojeně žijeme. Nevzdávejte to, ať děláte cokoliv – i zázraky se totiž dějí. Jaká cesta vedla k vašemu vysněnému bydlení?